I válet sudy je pro některé české děti problém

Předškoláci, kteří neměli možnost projít tzv. pohybovou přípravou, mají často potíže s některými jednoduchými dovednostmi – bojí se vylézt na žebřiny, nedokážou udržet rovnováhu ani odhodit míč. Chybí jim základní pohybová gramotnost.

„Když k nám začne chodit předškolní dítě, které nemělo pohybovou přípravu, poznáme to velmi rychle. Neumí udělat kotoul, bojí se vylézt na žebřiny, neudrží rovnováhu při stoji na jedné noze, neví, jak odhodit míč. Tyto děti nemají potřebnou zkušenost se základními pohybovými aktivitami, nevěří si. Oproti tomu děti, u nichž rodiče odmala dbají na rozvíjení pohybových schopností, jsou v tělocvičně zdravě sebejisté a toto prostředí je jim důvěrně známé. Proto vidím velký rozdíl mezi dětmi, které k nám rodiče „vodí“ třeba od 6 měsíců, a těmi, jež se sem poprvé dostanou až jako předškoláci,“ říká Kristýna Přibylová z dětských tělocvičen Monkey´s Gym. Ostatně z podobných důvodů ona sama kdysi profesionální dětské tělocvičny založila – když chtěla svého, tehdy 3letého syna přihlásit na kvalitní organizované cvičení, zjistila, že je u nás jen velmi omezená nabídka profesionálních služeb v této oblasti.

Základ, na kterém se staví

Co všechno se vlastně skrývá pod pojmem pohybová gramotnost? „Je to souhra základních sportovních dovedností: patří sem umění udělat kotoul, skákat snožmo, základy běhu, schopnost vylézt po žebřinách, skočit z výšky na měkký povrch, ale i jemná motorika třeba při sbírání malých míčků, držení rovnováhy, základní dovednosti s míčem… Jakmile dítě umí tento základ, má tělo připravené, aby na něm mohlo stavět dále a učit se další dovednosti. Jenže současným dětem často tyto základní sportovní návyky chybí a celkově mají povolené tělo, takže třeba nezvládnou ani válet sudy,“ konstatuje Kristýna Přibylová, která se domnívá, že chybou také je přemýšlet u 4 až 5letých dětí o sportovní specializaci. V tomto věku je naopak mnohem důležitější právě podpora pohybové gramotnosti.

Předškolák potřebuje jistoty

Rodiče dětí ve věku 4 až 5 let mají někdy pocit, že dítě už je samostatné a zvládne spoustu věcí. Umí navazovat nové vztahy, dokáže fungovat v kolektivu, a tak na něj začnou naléhat, aby dělalo sport intenzivněji nebo se na některou sportovní disciplínu specializovalo.

„Jenže na dítě je v mnoha případech ještě brzy. Předškoláci jsou stále malé děti, které potřebují stejné jistoty, jaké měly před rokem. Známé prostředí, kde na ně budou hodní, kde přesně vědí, co se bude dít. Potřebují rutinu v průběhu lekce, která jim dává pocit bezpečí. Místo, kde nejsou vystaveny pocitu, že něco nezvládnou,“ říká Kristýna Přibylová a dodává, jak je zvláštní, že 2 až 3leté děti berou rodiče úplně jinak – chápou je a přizpůsobují se jejich potřebám. Ale na děti jen o rok starší již často kladou vysoké nároky.

Rizika brzké specializace

Podle odborníků je ideální, když mají předškoláci minimálně jednu hodinu přirozeného pohybu denně a 1x týdně hodinu organizovaného pohybu. Na specializaci je ale v tuto dobu ještě brzy, pokud to není přání samotného dítěte.

„Dětí, které se takto samy rozhodnou, je podle mých odhadů tak 10-15 %. Pokud však dělají specializovaný sport proto, že je to přání rodičů, kteří si tak plní své ambice, může být efekt zcela opačný. Když vybraný sport dětem nejde, nebaví je a rády by dělaly něco jiného, může vzniknout blok, kdy získají negativní vztah k pohybu všeobecně,“ varuje Kristýna Přibylová a připomíná, že u dětí velmi zabírá individuální přístup. „Je třeba přizpůsobit se jejich pohybové i sociální vyspělosti, vytvořit spíše malé skupinky, chválit děti za každý pokrok, nabídnout alternativu, pokud jim něco nejde, a hlavně dělat z pohybu zábavu. Takové cvičení děti baví. Přidanou hodnotou pak je, když rodiče mohou přes prosklenou stěnu sledovat, jaké pokroky děti dělají.“ I v tomto přístupu jsou dětské tělocvičny Monkey´s Gym unikátní.