Sezením mezi patami trpí dětské kyčle i záda | Monkey´s Gym

Sezením mezi patami trpí dětské kyčle i záda

Není mnoho špatných pohybových návyků u dětí, na kterých se odborníci bez výjimky shodnou. Sed mezi patami, někdy nazývaný také sed do W, k nim ale rozhodně patří. Mnoho rodičů však o jeho nevhodnosti vůbec neví, a nevědomky tak svým dětem škodí.

„Při dnešních možnostech osvěty je až zarážející, jak málo se o škodlivosti této polohy mezi rodiči ví, a jak mnoho malých dětí stále vídáme sedět se zadečkem mezi patami. Ať už je to neznalostí nebo tím, že my dospělí tento „cvik“ většinou nezvládneme, převládá asi u rodičů představa, že když si dítko takto dokáže sednout, je přece krásně pohyblivé… Bohužel tento názor je zcela mylný. Sed mezi patami je jednoznačně nevhodnou polohou pro sezení a musí být rodiči trpělivě a opakovaně korigován,“ upozorňuje Kristýna Přibylová z dětských tělocvičen Monkey´s Gym, kde je základem kvalitní metodika cvičení, profesionální přístup a zábavná forma.

Pohodlí, které škodí

Hlavní příčinou nevhodnosti je, že při tomto sedu se kyčelní klouby dostávají do zcela nevhodné rotace. Kromě toho jsou nepřirozeně vychýlené také kotníky a kolena, nejsou správně zapojené svaly bříška a pánve a dítě se v návaznosti na to hrbí v zádech. To vše jsou i jednotlivě dostatečné důvody pro „nápravu“ a zde se všechny potkávají v jednom pohybu, který je však bohužel dětem často pohodlný a při méně vyvinutých svalech také stabilnější, a proto ho opakovaně vyhledávají.

Trpělivost je na místě

Nejrychlejší a nejpřirozenější cestou k nápravě je zajistit, aby dítko nesedělo mezi patami, ale na patách. Stačí jedna zdánlivě drobná změna a z nevhodného sedu se stane vhodný.„Když posuneme dítěti nožky k sobě tak, že se dotýkají patami, a necháme ho sednout si na paty, pomůžeme zcela zásadně jeho pohybovému vývoji do budoucna. Je třeba se obrnit trpělivostí a špatnou polohu při sedu opakovat dítku vždy, když si sedne mezi paty. Zpočátku bude třeba mu nožky pod zadeček srovnat za pomoci dospěláka, postupně si zvykne je na vaše upozornění srovnat samo a v poslední fázi si už bude na paty sedat automaticky,“ vysvětluje Kristýna Přibylová a připomíná ještě jednu důležitou věc: „Mezi „zdravější“ formy sedu patří také sed bokem, sed s nataženýma nohama nebo turecký sed. Je ale důležité si uvědomit, že sezení by nemělo v průběhu dne u dítěte převažovat. Mělo by skutečně sloužit jen pro odpočinek, učení nebo práci na podložce či u stolu a být prokládáno pravidelným pohybem.“